Vnitřní Tvůrce a vnitřní Oběť

• Děláte věci, které vlastně nechcete, protože máte pocit, že byste měli?
• Opakují se vám nepříjemné situace a nevíte proč?
• Chybí vám odvaha situace ve svém životě měnit?
• Máte obavy z budoucnosti?
• Máte pocit, že váš život není ve vašich rukách?
• Atd.

nebo

• Věnujete se hlavně tomu, co vás těší a nebojíte se dělat svá vlastní rozhodnutí?
• Nepříjemné situacím předcházíte a neopakujete je zbytečně?
• Dokážete opustit staré a zbavit se toho, co vám již neslouží?
• Díváte se do budoucnosti s dobrým pocitem a vědomím, že ji máte ve svých rukách?
• Uvědomujete si plnou odpovědnost za svůj život?

Když rozdělíme naše vnitřní postoje a životní scénáře vytvořené v průběhu života do dvou skupin podle toho, zda nás povzbuzují, nebo brzdí, uvidíme dvě části naší osobnosti – vnitřní Oběť tvořenou srážejícími, oslabujícími a negativními přesvědčeními a její protipól vnitřního Tvůrce z povzbudivých, optimistických a posilujících přesvědčení.

Kdo je vnitřní Oběť a jak se s ní žije?

Je to část osobnosti, která se vyvinula jako důsledek přílišné rodičovské kritiky, dusivé lásky a negativity, nebo rodičovské nepozornosti ke skutečným potřebám dítěte.

• Svůj život vnímá jako těžký a není šťastná.
• Její postoj je „život je boj“; do práce se jde „do boje“, o zdraví a peníze se musí bojovat. Blahobyt a štěstí jsou pro jiné, chytří jsou ti druzí a Oběť není mezi vyvolenými.
• Odpovědnost za život nese náhoda, osud a jiní lidé.
• Viní (se), stydí (se) a trestá (se) za domnělé chyby sebe i druhé.
• Vyhoví ostatním, i když to ona sama nechce, často neví, co chce.
• Manipuluje tvrdě i podbízivě, aby dosáhla svého.
• Skutečné potřeby a emoce nevnímá, potlačuje je, nebo překrývá.
• Vnitřní kompas neposlouchá, pozornost má zaměřenou ven.
• Je závislá na přijetí, lásce a uznání, nebo je odmítá a drží si lidi od těla.
• Točí se v negativních myšlenkách i emocích.
• Má strach z budoucnosti.
• Je nesvobodná, svázaná mnohými „co by bylo, kdyby“, „to nejde“, „nemůžu“.
• Nic výjimečného netvoří a nemá vizi, ani smysluplný cíl.
• Udržuje svého majitele v začarovaném kruhu, aby zachovala sama sebe.
• Vysává svého majitele i jeho okolí.

Jejím hlavním cílem je získat lásku a uznání, které jí byly na začátku života odepřeny a později se nenaučila dávat si je sama.

Kdo je vnitřní Tvůrce a jak se s ním žije?

Náš Tvůrce je část osobnosti, která vznikla díky rodičovské lásce, přijetí, podpoře, trpělivosti, zdravé rovnováze mezi svobodou a hranicemi.

• Tvůrce život baví a přijímá jeho výzvy.
• Plně přebírá odpovědnost za svůj život.
• Uvědomuje si, že na něj má vliv především on sám a bere to jako výhodu.
• Rozhoduje se v souladu se svými potřebami.
• Řeší současné situace podle toho, co je třeba právě tady a teď dělat.
• Není pro něj důležité, jak by se „to mělo dělat“, jak se to „přece dělává“ – nedrží se za každou cenu společensky daných pravidel.
• Jeho vnitřní hodnoty, vnitřní kompas jsou jeho vodítkem, ví, proč jedná, jak jedná.
• Většinou se cítí dobře, nezažívá zbytečné strachy a starosti.
• Vyzařuje z něj přirozená lehkost.
• Má svou vizi, realizuje ji, vidí pohodovou budoucnost, o které jasně ví, že je jejím strůjcem.
• Chyby bere jako učební materiál, nikoli jako osobní selhání a důvod k trestu.
• Je odpovědný za to, co dělá, a napravuje způsobené škody.
• Ví, že ať se mu přihodí cokoli, má na tom vždycky podíl.
• Ví, že v životě se neobjevují situace náhodně a nahodile, ale vždy v souladu s jeho postoji.
• Je spokojený, zvědavý, otevřený, život ho baví.
• Tvůrce se cítí svobodný, svůj a to co dává světu, stojí za to.
• Tvůrce je majitelem vědomě vytvořený, je odměnou za léta práce na sobě.

Podle nálad ve společnosti můžeme tušit, že není samozřejmé vnitřního Tvůrce naplno rozvinout a projevit. Příliš se usmívat na svět, stavět se k problémům čelem, překonávat svůj strach, být optimista – to je téměř podezřelé. I přesto je to ale přirozeností každého člověka a čistě jeho rozhodnutím, jestli v sobě Tvůrce vytvoří a upevní, nebo zůstane u staré a známé Oběti.

Rozvíjení Vnitřního Tvůrce a oslabování Oběti

Pořekadlo „starého psa novým kouskům nenaučíš“, je v oblasti osobního rozvoje lež.

Ctím raději víru, že…

1. Každý člověk umí přemýšlet
2. Lidé jsou schopni učit se a měnit sebe a svůj život
3. Lidé se dokážou rozhodovat
4. Každý člověk odpovídá sám za sebe

Velkou část našeho charakteru tedy můžeme po celý život formovat, není statický a neměnný. Argumenty proti, které nás napadají, jsou pouze důkazem, že naše vnitřní Oběť existuje a hrubě se jí naše touhy po změnách nelíbí.

Jsme zvyklí příliš naslouchat své vnitřní Oběti, udržovat ji při síle a sebe ve stále stejné situaci. Je to na jednu stranu pochopitelné, protože se u nás Oběť nosí a zoufale nám chybí vzory lidí se skutečnými vnitřními Tvůrci. Na druhou stranu to můžeme změnit jen my sami a to bez posilování Tvůrce nejde.

Myšlenky a text v tomto článku jsou chráněné autorským právem. Je samozřejmě možné a žádoucí jejich další šíření, vždy však s odkazem na tento původní text a s uvedením tohoto odkazu. To platí v případě šíření celého článku, nebo pouze jeho části a krátkých citací.

Odkaz k šíření článku: http://luckakolarikova.cz/vnitrni-tvurce-a-vnitrni-obet/