Mám pro vás dnes 2. díl seriálu Pohoda na Bali. Pokud jste nestihli březnový první 1.díl, přečtěte si ho, abyste byli v obraze :)
„Děkuji za všechny, kterým tak moc pomáháš svým hlasem, názory, pohledy, tipy, kurzy, a prostě celou tvou osobou .“ Lenka
A pokračuji dnes inspirací skrze SEBE.
Mít dobrý záměr (jako ten můj – přerámcovat si mou Bali realitu a užít si to tam), neznamená, že jdeme hned do světla a pozitivity a hned je to sluncem zalité, protože ne vždy by nám to posloužilo.
~ Mně teď naopak slouží setkání se silně destruktivními pocity. Se vztekem, nechutí, zlostí a smutkem v plné síle ~
Z pozice Oběti se nad tím dá brečet. Jak mě to Bali ždíme, jak mě otec mé dcery právě štve… Ale z pozice Tvůrkyně vidím něco jiného.
Jakmile dávám pryč soudy a hodnocení (hlavně sebe samé, že nejsem dost milá), tak vidím tu sílu. Překvapuje mě, že jsem si jí takhle nestranně doteď nevšimla.
Je naprosto skvělé mít takové grády, vliv a moc. Jasně, že nechci všechno pokosit a všem setnout hlavy. Ale je skvělé ji na sobě uzřít.
Využiju ji k k destrukci, nebo TVOŘENÍ? To je moje volba, ale síla je k dispozici.
~ Jsem šťastná, když přijímám, že jsem všeho schopná. Nemusím sebe samu oslabovat, abych byla dost přijatelná. ~
Mávám a mám radost ! Je to náhoda, že jsem právě v tomto fúriovském období potkala zajímavého muže? Není to náhoda…
Jaká je vaše zkušenost s vaší temnotou? A jak měníte vy svůj příběh? Pojďte sdílet! Napište mi.