Jak vystoupit z vnitřní oběti

Uzrálo ve mně zase jedno osobní sdílení. Věřte, že je to pro mě citlivé a dobře jsem si to rozmyslela. Ale podle mě to patří k pravdivému životu. A být opravdoví by podle mě mělo být normální, i když jsou součástí “obtížné” emoce a stíny.

Dnes bych ráda sdílela k tématu vnitřní oběti.

Nedávno jsem totiž opět upozornila na mini on-line program Kraluj svému životu, tak si automaticky řekla o pozornost i vnitřní oběť, která do našeho kralování ráda mluví.

Co jsem si se svou vnitřní obětí poslední tři roky užila?

…nutno říct, že i u tématu vnitřní oběť versus tvůrce sehrál roli den, kdy jsem porodila dceru. Nevím, jestli to tak chodí u všech, ale mně porod přinesl rozpuštění mých ochranných vrstev a obranných mechanismů. A když jsem pak první dva roky po porodu koukala, co to v mém životě zanechalo, objevovala jsem hromádky rozbitých iluzí a zcela nové vhledy o sobě. Třeba i s vnitřní obětí a tvůrcem se ukázalo všechno jinak.

Abych byla konkrétnější – vnitřní oběť se ukázala ve velké síle, protože jsem si s malým dítětem prožila tolik pocitů chudinky a tolik zlosti na “blbce” kolem sebe, kteří mi jen hází klacky pod nohy, jako snad za celý předešlý dospělý život ne. A můj vnitřní tvůrce mi připomínal spíš Ondřeje Vetchého v roli tatínka podpantofláka ve filmu Láska je láska. Doporučuji zhlédnout, je tam úžasná přehlídka bezradných obličejů a chabých reakcí.

Jak vystoupit z vnitřní oběti

Ráda bych s vámi posdílela, jak mě poslední roky naučily vystupovat z vnitřní oběti. Změna oproti minulosti je především v tom, že zapojuji míň síly a vůle a víc jemného vystoupení z emocí a delší setrvání v kontaktu se sebou. A taky když to celé po… a předvedu oběť v celé parádě, tak o tom obvykle vím, dýchám v průběhu i po jejím výstupu a nenechám se stáhnout do propasti výčitek.

Jak se vrátit k sobě do centra klidu a míru? Jak přitom neanalyzovat a neměnit svou vnitřní oběť? Tzn míň tlačit a víc tvořit plynutím? Následující body jsou ve skutečnosti jeden celek a netvoří žádné přesné pořadí.

1. Pouštím myšlenky, emoce a celý ten příběh, který si v dané situaci moje hlava konstruuje. Jemně je od sebe odstřihávám, odfoukávám… Jemně stačí.

2. Rozpouštím se do pocitu „nic nevím“, protože moje vnímání situace je jen jeden z miliardy úhlů pohledu, který sama sobě nechci prodávat jako absolutní pravdu. Radši nejdřív nevím.

3. Vnímám, jak se zranění (knedlík v krku, kámen v žaludku, sevření v pánvi, apod) uvolňují. Prosvětlím ho třeba bílým světlem, nebo si představuji + úlevným “áááááá” místa uvolním a vnímám, jak se buňky v tom místě od sebe vzdalují a je to tam celkově řídké, uvolněné a jemné.

4. Usedám do sebe a uvolňuji se do nádechu a výdechu a vnímám nad sebou svého stvořitele, zdroj, který JE (v představě každého to vypadá jinak, tak tu svou nebudu popisovat).

5. Zůstávám, dokud nejsem v klidu. Když to úplně nejde, vracím se do toho stavu na více etap. V podstatě je to meditace a praxe vědomé pozornosti.

6. Dokud nejsem v klidu, tak se snažím nic neřešit, nedělat závěry a nevést o dané situaci žádné hovory. Dokud tam vstupuje rozjitřená vnitřní oběť, tak to zabarvuje moje slova a jednání.

7. Ne vždy to dokážu, a za to se netrestám. Někdy ze mě vylítnou zraňující slova, až pak jdu do klidu a dojde mi to. Pak přicházím s omluvou a nabídkou si o tom ještě jednou v klidu promluvit.

Pokud jste dočetli až sem, byla tato inspirace pro vás. Možná právě hledáte způsob, jak ze své oběti jemně vystoupit.

Mé sdílení tentokrát souvisí s tím, že mi nedávno přistál ve schránce email, kde mi starší žena domlouvala, ať se snažím zachovat tvář a nesnižuji svým sdílením kredit psycholožky. Dřív by mi takové email přišel líto (oběť), a tentokrát jsem se musela usmát. “Tvář”, “kredit”, “vzdělání”. Ano, rozumím tomu dobře, ale podle mého čas psychologů, kteří jsou nad vším (především nad mudly, které je třeba řádně poučit o životě), skončil, stejně jako čas guruů.

Co zůstalo?

Obyčejní, zranitelní lidé, kteří se můžou vzájemně inspirovat a podporovat a díky bohu můžou ztrácet svou tvář (= masku). Neschovávat se za kredit a vzdělání je ohromně osvobozující a výrazně to v osobním rozvoji posouvá.

Až do 16. února budu upozorňovat také na program Kraluj svému životu, který Vás může podpořit v uvolněném tvoření života. A taky může pomoci posilnit vnitřního tvůrce.

Chcete o něm vědět víc?

Celý program stojí přesně 1 korunu na každý den roku 2020.

Pokud chcete, posdílejte mi něco o vaší práci s vnitřní obětí. Když dovolíte, ráda vaše tipy také zveřejním, aby pomáhaly i dalším z vás.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů